Vít Návrat, rozhovor

Přinášíme rozhovor s panem Ing. Vítem Návratem, MBA, ředitelem DHL Freight pro Českou republiku, Bulharsko, Řecko, Srbsko a Makedonii. Můžete si mimo jiné přečíst jak vnímá aktuální stav logistiky, jaký je jeho názor na krize, jak se DHL staví k pojmu "zodpovědnost firem", co nového se chystá a vůbec, máte možnost dozvědět se spoustu zajímavého přímo z těch nejpovolanějších úst.

1) Jak vnímáte situaci na trhu silniční nákladní dopravy a logistiky v současné době oživení po krizi? Jaký vliv měla krize na vaši divizi?

Oživení je znatelné. Všechny naše produkty jsou již nad čísly z období před krizí a ve srovnání s loňským rokem rostou o 20-30%. Pokud ale nasloucháme bedlivě slovům našich klientů, je zřejmé, že tento růst je více než křehký. Většina našich zákazníků napříč průmyslovými segmenty už zaznamenala pokles objednávek a proto neočekávám nijak dramatický růst v posledním kvartále tohoto roku a stagnaci v roce 2012. Závislost našeho ale i celoevropského hospodářství na růstu v Německu je značná a poslední makroekonomické ukazatele nejsou příliš optimistické.

Co se týče krize 2008-2009, musím přiznat, že přes veškeré negativní důsledky, převážily ty pozitivní. Podařilo se v krátkém čase očistit firmu o některé nákladové položky a implementovat nové procesy, které zvýšily produktivitu a posunuly naší společnost opět o kus dále. Ozdravný charakter krize je nesporný a pokud je nastartován ihned a management má schopnost ho rychle prosadit, pak se stává krize velkou příležitostí.

Pokud by se ovšem krize vrátila, byl by podle mého názoru její průběh jiný a bohužel s hlubšími dopady. Ta předchozí vyvolala tlak klientů na ceny všech dodavatelů včetně těch logistických. Velká řada firem se dokázala s pádem cen vyrovnat díky vnitřním úsporám a taky díky snížení marže. Jenže návrat na předkrizovou cenovou úroveň je velmi pozvolný a pokud by měl nastat další pád, mnoho logistických firem by nebylo schopno dále na trhu konkurovat. Domnívám se, že průvodním jevem nové krize by byla také zhoršená platební morálka, neúměrné prodlužování splatnosti a následné problémy menších hráčů na trhu, jejichž cash flow nevykazuje dostatečně velkou rezervu.

Na druhou stranu musím upřímně přiznat, že jsem pro tvrdý dopad případné další vlny světové ekonomické krize. Jedině tak může dojít ke skutečné očistě a ne jen k rychlému lepení děr. Patřím mezi ty, kteří upřednostňují dlouhodobé vize a tímto krokem můžeme výrazně pomoci ekonomice ve výhledu 10 až 20 let. Tedy až naše děti pocítí úlevu z opatření, která by měla být nyní implementována. A o to nám přeci jde, ne? Aby se měli dobře naše děti a ne, abychom shrábli roční bonus. Krátkodobé uvažování je největší slabinou současného politického i ekonomického systému. Manažerům chybí dlouhodobý stimul a podle toho se také při řízení jim svěřených firem chovají.

2) Vaše divize poskytuje komplexní přepravní služby včetně speciálních služeb, jako je stěhování kanceláří, logistické služby pro výstavy a veletrhy či nadrozměrné přepravy. Které segmenty jsou nyní motorem vašeho růstu a které naopak zaostávají za očekáváním?

Všechny naše produkty zaznamenaly v prvním pololetí významný růst. Motorem jsou samozřejmě ty s největším objemem, tedy klasické celovozové přepravy, přepravy částečných partií a kusových zásilek. 

Co se týče speciálních přeprav, rozvoj zaznamenáváme především v oblasti nadrozměrných přeprav, a to jak po silnici, tak po železnici. V této oblasti se v prvé řadě jedná o zajišťování logistiky pro výstavbu investičních celků, která spočívá obvykle v kombinaci více druhů přeprav spojených se službami přidané hodnoty jako je překládka, přebalení, uskladnění, apod.

Naopak poměrně v útlumu je veletržní logistika. Ta svůj pokles z období recese nedohnala a potvrzuje pokles zájmu klientů účastnit se tuzemských a zahraničních veletrhů. V době úsporných opatření s cílem si při poklesu tržeb zachovat zisk se stále méně výrobců rozhoduje pro prezentaci svých výrobků a služeb formou jeho účasti na poměrně finančně nákladném zahraničním veletrhu.

3) Jako jeden z největších mezinárodních logistických koncernů s celosvětovou působností obsluhujete nejvěhlasnější světové firmy. Jaká je struktura zákazníků vaší divize? Tvoří největší část obratu velcí zákazníci?

Divize DHL Freight poskytuje své služby širokému spektru zákazníků jak do velikosti tak průmyslových odvětví. Nemůžeme říct, že bychom se specializovali jen na velké nadnárodní klienty jelikož v portfoliu máme každý rok kolem 4 tisíc malých a středních zákazníků. Na druhou stranu klíčoví zákazníci s dlouhodobou smlouvou tvoří asi polovinu našich tržeb. V zásadě to jsou klienti s nejvyššími požadavky na kvalitu a objemy zajištění dopravní kapacity. 

4) Častou připomínkou na adresu velkých logistických firem, která zaznívá z úst logistiků, je zaměření procesů těchto firem spíše na velké zákazníky. Ti malí se buď musí přizpůsobit, nebo hledat pomoc u menších firem, které nabízejí z pohledu těchto zákazníků větší flexibilitu. Zaznamenáváte tyto stížnosti? Jsou oprávněné? 

Takhle to určitě není. Objemově významní zákazníci sice vyžadují zcela odlišný přístup a jsou příčinou vytváření složitějších a komplexních procesů. Nicméně procesy vyžadované pro řešení malých zákazníků jsou jejich podmnožinou. Tedy jednoduše - pokud jsme schopni zajišťovat logistiku pro velké zákazníky, která vyžaduje složité procesy, musíme být schopni a jsme schopni zajistit logistiku i pro zákazníky menší, která vyžaduje procesy jednodušší.

Je ovšem pravda, že někteří menší klienti vyhledávají menší poskytovatele logistických služeb neboť se logicky stávají v jejich portfoliu významným klientem. Pokud přichází rychlá implementace zákazníkových požadavků do systému firmy, vyšší standard servisu a větší flexibilita v případě změn, pak dá zákazník přednost menší firmě.

5) Jak v tomto kontextu vidíte budoucnost logistického trhu? Přežijí v globalizovaném světě jen ti největší a nejsilnější hráči, nebo zbude místo i pro menší poskytovatele služeb, s regionální působností? Budou schopni konkurovat těm největším?

Paradoxně si myslím, že čím více se hlavní hráči globalizují, tím více je prostoru pro  střední a menší společnosti s lokální působností. Stále ještě kromě nákladů totiž existují faktory jako je lokální patriotismus, dlouhodobé dobré obchodní vztahy a vyšší flexibilita, o které jsem se už zmínil. Především v silniční dopravě je trh velice fragmentovaný a je zde velký prostor i pro společnosti s regionální působností. Nedomnívám se, že by nás v dohledné době čekala nějaká další masivní vlna globalizace, ke  které došlo v devadesátých letech minulého století.

Několik velkých hráčů na trhu se také vyléčilo z nepřiměřeného nákupu menších firem. Zahleděni do svých integračních problémů pak ztráceli jednoho klienta za druhým. Rozdílná firemní kultura přidělávala vnitřní starosti a menší firmy mohli dravě zaútočit na portfolio fúzujících firem.

6) Jaký zhruba podíl vašich pozemních přeprav se odehrává na železnici? Jaké jsou největší překážky pro jeho zvýšení?

Podíl železničních přeprav je v celkovém objemu přepravených zásilek u společnosti DHL minoritní. Nicméně, železniční přepravy jsou velmi důležitou a takřka klíčovou součástí realizace komplexní logistiky investičních celků, zejména směrem na dálný východ. Odpovídá to potřebám trhu a hospodářství v daném regionu. V oblastech dálného východu a Ruska hraje železniční doprava s ohledem na geografické členění a jemu přizpůsobený charakter hospodářství klíčovou roli. Naopak v Evropě, protkané automobilovým průmyslem s potřebou dodávek charakteru JIT, je využití železniční dopravy pro jiné než hromadné cargo nevýznamné.

7) Debata o započtení části externích nákladů do silničního mýtného vyústila ve směrnici EU, umožňující národním vládám zahrnout do mýtného nejen náklady na infrastrukturu, ale i na znečištění a hluk. Pomůže podle Vás toto opatření k přesunu části nákladu ze silnic na železnici?

Domnívám se, že nepomůže. Česká republika má tento nástroj podle směrnice EU zavést do dvou let. V průměru by se mělo jednat o navýšení mýtného o 0,7-1,0 Kč na kilometr. Toto navýšení mýtného se samozřejmě projeví ve zvýšených nákladech silniční dopravy, které se  ale v konečném důsledku přenese na koncové zákazníky. To zda toto opatření povede k přesunu části nákladních vozidel ze silnice na železnici nebo ne,  ukáží až celkové náklady na silniční a železniční dopravu. V současné době se většina zákazníků orientuje podle koncové ceny, kdy rychlejší a pružnější silniční doprava  vychází  stále ještě  levněji. Což se podle mého úsudku  nezmění ani po zvýšení mýtného. Jakmile se železniční doprava svými náklady vyrovná silniční,  pak to bude alternativa pro zákazníky. Zde ovšem nehrají roli pouze dopravní náklady, ale jak už jsem zmínil také infrastruktura železnice a možnost nakládky návěsů na vlaky. Silniční doprava je oproti železniční dopravě stále ještě flexibilnější a nabízí rychlejší dodání k zákazníkovi. Stát by se sice měl více angažovat v prosazování železniční dopravy, ale v současné době hledání úspor a škrtů toto nelze očekávat.

8) Jaké jsou podle Vás aktuální problémy a výzvy, se kterými se logistický obor v ČR potýká? Jak se dotýkají vašeho podnikání nejnovější změny v legislativě ADR, nárůst cen pohonných hmot či zdražování mýtného?

Tak například se v současné době logistický obor v ČR a v Evropě potýká s nedostatkem kvalitních řidičů. Tento problém  vzniká jak nedostatečnou obměnou řidičů odcházejících na zasloužený odpočinek, tak je přímo úměrný prudkému růstu počtu přeprav v tomto roce . Ještě akutnější  jej lze očekávat v  nadcházející  podzimní sezóně, kdy rostou požadavky na přepravy  ze stran našich zákazníků  až o 30%.

Zvyšující se náklady v dopravě se dotýkají nejen našeho podnikání, ale všech koncových zákazníků. Zvyšující se vstupní náklady dopravců, jako je růst ceny nafty, zdražování mýtného musíme promítat do cen přepravného a v konečném důsledku ho zaplatí finální spotřebitel. Samozřejmě, že se snažíme nacházet pro naše zákazníky možné optimalizace a úspory v synergiích přeprav a nabízíme nová řešení, ale klíčové faktory ceny přepravného jako je nafta a mýtné nedokážeme ovlivnit. Proto jednáme s našimi  odběrateli a do ceny se snažíme dávat  palivové doložky. Co se týče vlivu navýšení mýtného, toto  projednáváme s velkými zákazníky individuálně. 

9) Ve světě stále aktuálnější debata o environmentální zodpovědnosti firem se pomalu přesouvá i do ČR. Vaše společnost nabízí zákazníkům tzv. neutralizaci uhlíkové stopy, způsobené přepravou jejich zboží, prostřednictvím externích ekologických projektů. Jaký je o službu Go Green mezi českými zákazníky zájem? Nebylo by pro životní prostředí výhodnější snažit se snížit produkci CO2, která přímo souvisí s vaší činností – např. masivnějším využíváním energeticky méně náročných dopravních módů?

Společnost DP DHL se jasně hlásí ke společenské odpovědnosti řadou projektů a aktivit. V oblasti životního prostředí je prioritním cílem závazek snížit do roku 2020 produkci uhlíkových emisí o třicet procent ve srovnání s úrovní v roce 2007.

V ČR jsou nasazena i alternativní vozidla na zemní plyn, která produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem. A to nejen sledovaných škodlivin – oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, pevných částic, ale i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů a aromátů včetně benzínu. Oproti benzinu zemní plyn nabízí potenciál dvaceti až dvaceti pěti procentního snížení emisí CO2 (oproti naftě o 15%). 

Neutralizace uhlíkové stopy a CO2 reporting jsou nové služby, které od letošního roku našim klientů v této oblasti nabízíme. Jak je obvyklé, zájem odpovídá současné společenské situaci v České republice. Zájem tedy mají především velké nadnárodní firmy, které mají odpovědný přístup k životnímu prostředí pevně zakotven ve svých strategiích, ostatně podobně jako DP DHL. Věřím, že se zájem o tuto službu brzy rozšíří i mezi ostatní zákazníky.

Bohužel stav železniční infrastruktury v České republice – jako příklad méně náročného dopravního módu, neumožňuje splnit náročné požadavky našich zákazníků na kvalitu a rychlost přepravy.  

10) Chystáte pro české zákazníky v nejbližší době nějaké novinky?

Neustále pracujeme na zdokonalení našich systémů a služeb tak, aby plně odpovídaly požadavkům našich zákazníků. Kromě již zmiňovaných aktivit v oblasti „Go Green“ patří mezi novinky vylepšení našeho Tracking & Tracing nástroje „Active Tracing“ spočívající v publikování informací o stavu zásilky rovněž pomocí chytrých telefonů (BlackBerry, iPhone a telefony s operačním systémem Android).

Dále rozšiřujeme počet denních spojení do cílových destinací pro kusové zásilky, nejnověji pro země Pobaltí, Rumunsko a Portugalsko. Rád bych také zmínil, že odesilatelům cenných high-tech výrobků nebo jiného hodnotného zboží zabezpečujeme přepravní řešení pro celoevropskou silniční přepravu. DHL HighValue rozšiřuje stávající nabídku přepravy zboží o nové standardy bezpečnosti přepravy kusových zásilek vysoké hodnoty.

11) Šéfujete divizi Freight nejen v České republice, ale i v Bulharsku, Řecku, Srbsku a Makedonii, mohl byste porovnat situaci na trhu ve středu Evropy se situací na jejím jihovýchodním okraji? Jaká jsou místní specifika? Jaká je současná pozice firmy DHL na těchto trzích? Plánujete tam další expanzi?

Ze zemí, které mám na starosti je po České republice určitě nejdále Bulharsko. Jednak zde působí DHL už dlouhá léta, ale hlavně je v Bulharsku velmi spolehlivý a kvalitní management. Také mentalita bulharských zaměstnanců je nám velice blízká a je skutečně radost s nimi spolupracovat.

Zcela odlišná situace je v Řecku, ve kterém propukla nejprve státní finanční krize, která se ovšem postupně přelévá do celého ekonomického sektoru. Zdejší výrobci, kterých mimochodem není rozhodně mnoho, se potýkají s poklesem poptávky a následně produkce, se špatnou platební morálkou a obrovskou nejistotou co bude zítra. Dělat jakýkoliv střednědobý výhled je v Řecku v podstatě nemožné, cílem není dosahovat velkých zisků, ale udržet firmu v dobré kondici a v černých číslech. Jen mne mrzí, že krach Řecka dává většina Řeků za vinu kdekomu od Evropské unie až po imigranty, jen ne sobě.

Iniciály:

• Ing. Vít Návrat, MBA
• Ředitel DHL Freight
• Ve funkci od roku 2003
• Zodpovědný za DHL Freight ve ČR, Bulharsku, Řecko, Srbsku a Makedonii
• Obrat divize v ČR - 2,5 miliardy CZK. Řídí 650 zaměstnanců. 
• Vít Návrat se narodil v roce 1966 a vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Úspěšně absolvoval studium MBA (The Nottingham Trend University). 
• Je jednatelem společnosti DHL Express (Czech Republic) s.r.o.

Ostrava, Listopad 2011

DHL a Huawei spolupracují na internetu věcí

Memorandum k vývoji řešení pro dodavatelské řetězce.

Prohlášení společnosti DHL Express k podvodným SMS

Jméno společnosti DHL bylo zneužito k SMS phishingu.

Upozornění na podvodné SMS

Věnujte prosím zvýšenou pozornost této zprávě.

Personální změny v DHL Freight

Vít Návrat a Ivan Svoboda rozšiřují své zodpovědnosti.

Změny v obchodních podmínkách Incoterms

Celosvětová změna struktury podmínek

Vít Návrat,
rozhovor

Jak to vidí ředitel
DHL Freight

Přepravy s nezávislým
dohledem Transwide

Organizace přeprav hygienických potřeb

Více pohodlí a funkcí
v naší prezentaci

Dostupnost informací
je velmi důležitá
c4c-Pomozme dětem
NAPIŠTE SVŮJ POŽADAVEK ČI DOTAZ MY VÁM NAPÍŠEME NEBO ZAVOLÁME Jméno: DHL Express (Czech Republic) s. r. o.
Sídlo: Nádražní 2967/93, 702 00 Moravská Ostrava
IČ: 25683446

Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 27002.